Jezerní slať

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání. Byla vyhlášena rezervací již v roce 1933.

Výměra činí 208 ha, průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m a nejvyšší mocnost 7,6 m. Přes slať vidíme zvláštně špičatý vrchol Antýglu (1 253 m).

Parkovací plocha má vyhrazené stání a mobilní toaletu pro vozíčkáře. Odtud pokračujeme mírně klesající pískovou cestou, která po 250 m navazuje na dřevěný poválkový chodník opatřený po obou stranách vodícími lištami usnadňujícími pohyb po dřevěném povrchu.

Tento cca 1,4 m široký, pohodlný chodník nás zavede do samotného centra slatě, kde se mezi klečí otevře nádherný pohled na horské vrchoviště. V blízkosti poválkového chodníku je umístěna vyhlídková věž. Vedou na ni několikery prudké schody.

Stezka je opět vybavena informačními prvky objasňujícími vznik slati a částečně popisujícími její současnou floru a faunu.

Další možnost načerpání informací je na IS Kvilda, vzdáleném asi 2 km po silnici od parkoviště Jezerní slať. Na tomto středisku je přístupné WC (vzhledem k rozměrům spíše pro mechanické vozíky).

Zhůří

Místo se zvláštní atmosférou zaniklých obcí, tvořenou nelehkými osudy lidí, kteří se zde po staletí rodili, pachtili se za obživou a umírali. Turista je zde odměněn nádherným výhledem na hřebeny Šumavy i na dominantní Roklan v Bavorském lese.

Místo se zvláštní atmosférou zaniklých obcí, tvořenou nelehkými osudy lidí, kteří se zde po staletí rodili, pachtili se za obživou a umírali. Turista je zde odměněn nádherným výhledem na hřebeny Šumavy i na dominantní Roklan v Bavorském lese.

V roce 1900 v obci stálo 20 domů, kaple sv. Václava a žilo zde celkem 168 obyvatel německé národnosti. V předválečném čase, v roce 1937 se na Štedrý den večer (17:37 hod.) odehrála poblíž obce tragická a záhadami opředená letecká nehoda, kdy ve výšce 1080 metrů nad mořem narazilo dopravní letadlo linky Bukurešť – Vídeň – Praha – Paříž do severovýchodního svahu Huťské hory. Oba členové posádky a jediný cestující JUDr. Fladerka při nehodě zahynuli. Šířily se pověsti o existenci tajných materiálů, které Dr. Flanderka údajně převážel a které měly kompromitovat samotného Hitlera.

Obyvatelé odsud byli vyhnáni v letech 1945 až 1947. V roce 1952 byla vesnice zabrána vojskem a armáda všechny domy postupně zbořila. V částečně zbořené kapli sv. Václava pak vojáci údajně po několik let chovali prasata pro vojenskou kuchyni. Byla postavena nová kasárna a nedaleko nainstalovány dva sovětské radary. V osmdesátých letech zde fungovala vrtulníková základna k ochraně státních hranic.

Kasárna byla opuštěna v roce 1990 a chátrající budovy byly v roce 2009 zbourány. Ze čtyř důstojnických domků se staly rekreační objekty.

Chalupská slať

Chalupská slať – největší rašelinové jezírko v České republice.

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Vrchovištní rašeliniště necelý 1 km severně od obce Borová Lada s největším (1,3 ha) rašelinným jezírkem v České republice. Chalupská slať začala vznikat po skončení doby ledové před 8 až 10 tisíci lety. Základem pro vznik rašeliniště se stalo mělké pánevní jezírko, které nejprve začalo zarůstat rákosem a ostřicemi, teprve později začal vznikat rašeliník. Tento odolný mechorost se na slatích vyskytuje v asi 20 druzích.

Slať je přístupná z parkoviště po asfaltové cestě a po povalovém chodníku. Nachází se zde také naučná stezka, která je asi 250 m dlouhá a zpřístupňuje část rašeliniště s rašelinným jezírkem. Mimo chodník není vstup do chráněného území povolen. Stezka je doplněna řadou informačních tabulí, díky nimž se dozvíte vše podstatné o této překrásné slati, které vévodí tmavé oko jezírka.

Chalupská slať představuje přechodný typ mezi údolními vrchovišti vytvořenými podél Vltavy a Křemelné a horskými vrchovišti z náhorní plošiny Šumavských plání. Slať má nepravidelný tvar a je zkrášleno řadou plovoucích ostrůvků s typicky rašelinnou vegetací. V letních měsících na těchto ostrůvcích nacházejí bezpečné útočiště kachny divoké, které si zvykly na přítomnost člověka. Chalupská slať byla v minulosti dotčena těžbou rašeliny (zhruba 50 ha). To jsou ty části slatě, které jsou zbaveny porostů kosodřeviny a které pozvolna zarůstají náletem břízy pýřité.